Koncerty na zámku v Klášterci nad Ohří bývají obvykle zásluhou ředitele zámku Mgr. Zajíce poněkud adrenalinovou záležitostí. Výjimkou byl letošní tříkrálový koncert, a proto jsme podlehli naději na obrat a přijali pozvání k vystoupení ve velikonočním období o Bílé sobotě. Po úspěšné spolupráci ve vánočním období jsme kromě tradičního Komorního orchestru města Chomutova pozvali ke spoluúčasti také Ženský komorní sbor Jirkov.
Podezření, že v letošním lednu šlo pouze o výjimku potvrzující pravidlo, se začalo naplňovat v poslednch týdnech před koncertem. Přestože většina zpěváků chtěla vystupovat v teplém zámku, měl koncert proběhnout na výslovnou žádost pořadatele ve studeném kostele. S touto skutečností se nakonec smířili i zimomřiví členové sboru. Ale přibližně dva týdny před koncertem pořadatel oznámil, že se v kostele v uvedené době koná bohoslužba, a proto náš koncert přeložil do zámku, ale že bude problém s prostorem, protože v rytířském sále, ve kterém obvykle vystupujeme, probíhá výstava obrazů a soch, takže se mezi ně budeme musit nějak vměstnat. Přeložení do tepla nás potěšilo, ale měli jsme trochu obavy, jak se mezi sochy vejdou dva sbory s orchestrem.
Když jsme v časném sobotním odpoledni přijeli na místo, neměli jsme tentokrát problém se vstupem do zámku (byla už toristická sezóna a zámek byl otevřen pro návštěvníky), ale přesto nás čekal šok. Pro naše vystoupení byl připraven salónek, ve kterém byl pro účinkující připraven prostor, do kterého by se snad vešel dvanáctičlenný komorní sbor, ale nepřicházelo v úvahu nacpat tam jedenáctičlenný orchestr a dva sbory k tomu. Po operativní poradě s ředitelem zámku nakonec došlo k dohodě, že přeci jen vystoupíme v rytířském sále. Ve spolupráci s ředitelem jsme přemístili sochy akademického malíře Herberta Kiszy ke stěnám a vlastnoručně nanosili do sálu židle pro diváky. Členové orchestru si přinesli židle z nádvoří, takže návštěvníci zámecké cukrárny měli místo posezení u stolků na nádvoří pouze postání.
Tyto přípravy zabraly nějaký čas, takže jsme se stačili ještě rozezpívat, v rychlosti přezpívat připravený repertoár, udělat zvukovou zkoušku v sále a už jsme musili uvolnit místo přicházejícím posluchačům. Někteří zpěváci nesli nelibě, že už si nestačili "zaskočit na jedno do hospody".
Protože v letošním roce slaví Hlahol 60 let své činnosti, rozhodli jsme se pořídit ženské části sboru nové oblečení (ve stávajících šedých šatech vystupují už 20 let). Původně jsme plánovali jeho premiéru na podzimní výroční koncert, ale protože se nové haleny podařilo opatřit poměrně rychle a velikonoční koncert se konal v teple, řekli jsme si, že není nač čekat a nový vzhled sboru jsme představili už zde v Klášterci (viz horní fotografii).
Protože se koncert konal v rámci velikonočních svátků, tvořila jeho program duchovní hudba. Úvodní část obstaral Hlahol za střídavého vedení obou sbormistrů Magdy Martincové a Miroslava Šulce. Provedl bez instrumentálního doprovodu skladby skladby renesanční, barokní i současné, většinou s velikonoční tématikou.
Po Hlaholu předstoupil před publikum Ženský komorní sbor Jirkov, vedený Šárkou Navarovou. Ta v úvodu zazpívala sólově s klavírním doprovodem skladbu Wolfganga Amadea Mozarta Ave Maria. Sbor byl poněkud hendikepován zraněním ruky své kmenové klavírní doprovazečky Hany Malé, které jí neumožnilo hrát na klavír, tak alespoň ve dvou skladbách zahrála doprovod na zobcovou flétnu. U klavíru obětavě zaskočila Marie Hánová, na bongo sbor doprovodil p. Stejskal. Mírná improvizace v obsazení doprovodných nástrojů nebyla příliš znát, program sboru byl pestrý a dobře vygradovaný. Závěrečná skladba, ve které sbormistryně dirigovala místo rukama údery na bongo, byla diváky odměněna mohutným aplausem.
V další části odpoledne se představil Komorní orchestr města Chomutova vedený Marií Fartákovou a zahrál pomalou větu z koncertu Antonia Vivaldiho.
Závěr koncertu obstaral opět Hlahol řízený Miroslavem Šulcem, tentokrát za orchestrálního doprovodu. Předvedl skladby starých českých mistrů Jana Zacha a Jana Antonína Koželuha. S posluchači se všichni vystupující rozloučili společným provedením známé skladby Wolfganga Amadea Mozarta Ave verum.